Job 3

Jób proklíná den, kdy se narodil

1 Potom otevřel Jób svá ústa a proklínal svůj den.

2 Jób promluvil ^{▼▼h.: odpověděl} a řekl: 3 Ať zanikne den, v němž ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jsem byl zrozen, ^{▼▼Jr 15,10; 20,14; srv. Př 17,17} a noc, která řekla: Byl počat mládenec. 4 Onen ^{▼▼casus pendens, syntakticky vyčleněný podmět (resp. přísl. urč.)}den ať se stane temnotou, ^{▼▼Gn 1,3} ať po něm ^{▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499}Bůh nahoře ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}nepátrá, ať se nad ním nezaskví svítání. 5 Ať se ho ujmou ^{▼▼h.: vykoupí, zastanou} temnota a nejhlubší tma, ^{▼▼10,21n; 12,22; 16,16; 24,17; 28,3; 34,22; 38,17; Iz 9,1; Jr 2,6; 13,16; Am 5,8} ať se na něm usídlí bouřkový ^{▼▼Iz 57,3} mrak, ať ho poděsí ponurost ^{▼▼pl.; [Může být myšleno denní zatmění slunce.]} dne. 6 Onu noc ať vezme setmění, ^{▼▼23,17; 30,26} ať se netěší ^{▼▼n.: nezařadí / nesjednotí (jiné možné sloveso)} mezi dny roku, do počtu měsíců ať nepřijde. 7 Hle, ona ^{▼▼casus pendens, syntakticky vyčleněný podmět (resp. přísl. urč.)}noc ať se stane neplodnou, ^{▼▼15,34; 30,3} ať jí ^{▼▼h.: nepřijde} ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}nepronikne radostný křik. 8 Ať ji zatratí ti, kteří proklínají den, ^{▼▼[Snad profesionální věštci jako Bileám — Nu 22,5nn.]} připravení vzbudit livjátána. ^{▼▼40,25; Ž 74,14} 9 Ať se zatmějí hvězdy jejího soumraku, ať napjatě čeká na světlo, a žádné není, ^{▼▼30,26; Jr 13,16} ať neuzří paprsky ^{▼▼h.: víčka / řasy; 41,10} rozbřesku, ^{▼▼Iz 58,8} 10 neboť ⌈nezavřela dveře nitra⌉ ^{▼▼Gn 20,18; 1S 1,5} mé matky a neskryla trápení před mýma očima. 11 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jsem nezemřel vycházeje z lůna ^{▼▼Jr 1,5; 20,17n} matky, nevyšel z nitra a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nevydechl ^{▼▼10,18; 13,19; 14,10; 27,5; 29,18} naposled? 12 ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč ⌈mě vzali na kolena⌉ ^{▼▼h.: mi vyšla vstříc kolena} a k čemu jsou prsy, že je mám sát? 13 Vždyť bych nyní ležel a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}byl bych v klidu; spal bych a tehdy by se mi to ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpočívalo 14 s králi a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}rádci země, kteří si znovu budují trosky; 15 nebo s knížaty, kteří mají zlato a své domy naplňují stříbrem; ^▼▼27,16 16 nebo jako ⌈ukrytý potracený plod ^{▼▼h.: potrat, tj. jeho výsledek — potracený plod} -- ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nebyl bych;⌉ ^{▼▼LXX: předčasně porozený plod vycházející z lůna matky} jako děti, které neviděly světlo. 17 Tam ^{▼▼[Zřejmě míněno v šeolu, po smrti.]} ničemové zanechali nepokoje, tam odpočinou ⌈ ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}únavou vysílení;⌉ ^{▼▼h.: unavení silou; Iz 44,12} 18 tam ⌈vězňové zůstali spolu bezstarostní,⌉ ^{▼▼LXX: věkovití jednomyslně} neslyšeli hlas ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}biřice; 19 je tam ⌈malý i velký⌉ ^{▼▼Jr 31,34p} a otrok je svobodný ^{▼▼LXX: obávající se} od svých pánů. ^{▼▼)n.: pána} 20 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč je dáváno ^{▼▼h.: dá; [někteří doplňují jako podmět Boha]} světlo udřenému ^{▼▼Př 16,26} a život těm, kdo mají hořkost v duši, 21 těm, kteří čekají ^{▼▼::Ž 33,20} na smrt, ^{▼▼Zj 9,6} a ona nepřichází, ^{▼▼h.: není} ač po ní slídili více než po ⌈skrytých pokladech,⌉ ^{▼▼Př 2,4; srv. Iz 45,3; Jr 41,8} 22 těm, kdo se budou s jásotem radovat, budou se veselit, že najdou hrob, 23 ⌈muži, ^{▼▼[Věta stále navazuje na v. 20 — Proč je dáváno světlo.]} jehož cesta je ukryta,⌉ ^{▼▼LXX: smrt je muži odpočinutím} za nímž ji ^{▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499}Bůh zatarasil? ^{▼▼srv. 19,8; Ž 88,9; Pl 3,7} 24 Vždyť mé vzdychání ^{▼▼23,2; Ž 6,7} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přichází ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}místo mého chleba, ^{▼▼Ž 42,4} mé nářky ^{▼▼Ž 32,3} se ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}rozlévají jako voda. 25 Neboť jsem se velmi ^{▼▼h.: strachem; Př 1,26n} strachoval, ^{▼▼n.: před čím jsem se třásl hrůzou; Ž 14,5} a stalo se mi to. To, čeho jsem se lekal, ^{▼▼Dt 28,60} na mne ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přichází. 26 Neměl jsem pohodu, neměl jsem klid a neodpočinul jsem, až přišla vřava.